Evropský akt o přístupnosti: týká se i vašeho webu?

Pokud prodáváte online zákazníkům v EU, nejspíš vám už přišlo několik e-mailů o evropském aktu o přístupnosti, některé od dodavatelů, kteří straší termínem, protože vám chtějí něco prodat. Tento průvodce se drží toho, co skutečně říkají předpisy: na koho se vztahují, co vyžadují a co hrozí, když je budete ignorovat.

Co je evropský akt o přístupnosti?

Evropský akt o přístupnosti (European Accessibility Act, EAA; směrnice (EU) 2019/882 (otevře se v nové kartě)) je unijní předpis, který stanovuje společné požadavky na přístupnost vybraných výrobků a služeb pro spotřebitele, mimo jiné elektronického obchodování, spotřebitelského bankovnictví, e-knih, prodeje jízdenek v dopravě a elektronických komunikací. Byl přijat 17. dubna 2019 a v celé EU se uplatňuje od 28. června 2025.

O „EAA“ se mluví, jako by šlo o jeden soubor pravidel. Ve skutečnosti jde o tři vrstvy:

• Směrnice stanovuje cíle, rozsah a termíny. Je určena členským státům, takže vaši firmu přímo nezavazuje.
• Národní zákon je to, co se na vás skutečně vztahuje. Každý členský stát včetně Česka musel směrnici převést do vlastního práva, například Německo zákonem Barrierefreiheitsstärkungsgesetz (BFSG) a Španělsko zákonem Ley 11/2023. Každý z nich určuje vlastní dozorové úřady a sankce.
• Technická norma EN 301 549 je způsob, jak v praxi doložit, že požadavky splňujete. U webů a aplikací odkazuje na pravidla WCAG (Web Content Accessibility Guidelines).

Když vám někdo uvádí výši pokuty, zeptejte se, ze zákona které země pochází. Konkrétní český prováděcí zákon, dozorový úřad a sankce si ověřte v aktuálním znění ve Sbírce zákonů nebo u právníka; tento článek se drží směrnice a zemí, jejichž předpisy jsme ověřili.

Od kdy EAA platí a co se změní v letech 2027 a 2030?

EAA se uplatňuje od 28. června 2025. Členské státy musely přijmout národní předpisy do 28. června 2022 a uplatňovat je od 28. června 2025 (článek 31). Několik přechodných období trvá déle: smlouvy o poskytování služeb uzavřené před červnem 2025 a zařízení, která už tehdy byla v provozu, mohou běžet nejdéle do 28. června 2030.

Rok 2030 se vykládá špatně nejčastěji. Nejde o odklad pro weby: e-shop spuštěný v roce 2026 musí pravidla splňovat hned. Čas navíc dostaly jen smlouvy a zařízení, které existovaly před červnem 2025.

Na které weby a aplikace se EAA vztahuje?

EAA se vztahuje na weby a aplikace, přes které se poskytuje šest druhů spotřebitelských služeb: elektronické obchodování, spotřebitelské bankovnictví, elektronické komunikace, přístup k audiovizuálním mediálním službám, e-knihy a část služeb letecké, autobusové, železniční a vodní osobní dopravy. Nejširší kategorií je elektronické obchodování, protože zahrnuje každý web nebo aplikaci, přes které může spotřebitel uzavřít smlouvu na dálku.

Směrnice definuje služby elektronického obchodování jako „služby poskytované na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu“ (čl. 3 bod 30). Pokud si zákazník může přes váš web nebo aplikaci něco koupit, zarezervovat nebo předplatit, velmi pravděpodobně pod pravidla spadá: obchod s oblečením na Shoptetu nebo Shopify, rezervační systém hotelu, předplatné krabiček s jídlem.

Některé případy jsou méně jasné. Web restaurace, který ukazuje jen jídelní lístek a telefonní číslo, službou elektronického obchodování nejspíš není, protože se přes něj neuzavírá žádná smlouva. Jakmile ale přidáte objednávky online, nejspíš už jí bude. V šedých zónách, jako jsou formuláře pro rezervaci stolu, se vyplatí zeptat se dozorového úřadu na jeho výklad nebo se poradit s právníkem.

Jaký obsah je vyňat?

I na webu, na který se akt vztahuje, čl. 2 odst. 4 vylučuje:

• předem nahrané audio a video a kancelářské dokumenty, například PDF, zveřejněné před 28. červnem 2025;
• online mapy, pokud jsou základní informace potřebné k orientaci k dispozici také v přístupné digitální podobě;
• obsah třetích stran, který nefinancujete, nevyvíjíte ani nemáte pod kontrolou;
• archivovaný obsah, který nebyl od 28. června 2025 aktualizován ani upravován.

Výjimku pro obsah třetích stran nevykládejte příliš široce. Platební plugin nebo chat, který jste si sami vybrali a platíte za něj, se jen těžko dá označit za obsah, který nefinancujete ani nekontrolujete. EAA se týká i výrobků, jako jsou počítače, platební terminály a čtečky e-knih, ale pro web jsou rozhodující pravidla pro služby.

Týká se EAA i malých firem?

Jen zčásti. Mikropodniky poskytující služby jsou od požadavků na služby osvobozeny. Mikropodnik zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo roční bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR (čl. 3 bod 23). Malé firmy nad touto hranicí pod akt spadají a mikropodniky, které vyrábějí nebo prodávají dotčené výrobky, osvobozeny nejsou.

Záleží na obou částech testu. E-shop se 6 zaměstnanci a obratem 1,5 milionu EUR je mikropodnik. E-shop se 6 zaměstnanci a obratem 3 miliony EUR jím stále je, pokud jeho bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR. E-shop s 12 zaměstnanci pod akt spadá, ať je jeho obrat jakkoli malý.

Čl. 4 odst. 5 osvobozuje jen mikropodniky poskytující služby, takže pětičlenná firma, která vyrábí čtečky e-knih, musí požadavky na výrobky dál splňovat.

Dvě výhrady. Národní zákony se mohou lišit: belgický federální zákon osvobozuje mikropodniky jen do 28. června 2030 (Loi du 5 novembre 2023, art. 40 (otevře se v nové kartě)). A výjimka ruší právní povinnost, ne problém. Zákazník, který se se čtečkou obrazovky neprobojuje vaší pokladnou, odejde tak jako tak, bez ohledu na to, kolik máte zaměstnanců.

Týká se EAA firem mimo EU, B2B webů a Spojeného království?

U firem mimo EU, které prodávají spotřebitelům v EU, ano; u prodeje výhradně firmám zpravidla ne. Směrnice se vztahuje na každého, kdo poskytuje službu na trhu Unie nebo nabízí její poskytování spotřebitelům v Unii (čl. 3 bod 4), bez ohledu na to, kde je registrován. Britský nebo americký e-shop, který prodává spotřebitelům v EU, pod akt v rozsahu těchto prodejů spadá.

• Prodejci mimo EU. Rozhoduje, komu prodáváte. Pokud váš e-shop posílá zboží zákazníkům ve Francii, na tuto službu se vztahuje francouzské právo. Prodej zákazníkům mimo EU pod akt nespadá.
• B2B. Elektronické obchodování podle směrnice znamená smlouvu se spotřebitelem, tedy s osobou, která nakupuje mimo rámec své obchodní činnosti nebo povolání (čl. 3 bod 22). Velkoobchodní portál jen pro registrované firmy zpravidla pod akt nespadá; web, který prodává firmám i spotřebitelům, pod něj spadá v rozsahu spotřebitelských prodejů.
• Spojené království. EAA není britským právem, ale britské firmy prodávající spotřebitelům v EU podléhají právu zemí, do kterých prodávají. Na domácím trhu Equality Act 2010 vyžaduje přiměřené úpravy (reasonable adjustments) bez technické normy pro weby a předpisy o přístupnosti ve veřejném sektoru (otevře se v nové kartě) se týkají jen veřejných subjektů.

Jakou normu musíte splnit?

V praxi EN 301 549, což u webů dnes znamená WCAG 2.1 na úrovni AA. Samotná směrnice uvádí funkční požadavky, ne úroveň WCAG. Aktuálním referenčním dokumentem je EN 301 549 v3.2.1 (2021) a verze 4.1.1, zveřejněná v září 2026, přechází na WCAG 2.2 AA, jakmile Komise zveřejní odkaz na ni v Úředním věstníku EU.

AccessibleEU (otevře se v nové kartě), znalostní centrum Evropské komise pro přístupnost, upozorňuje, že v4.1.1 „zatím není právní referenční normou“. Jakmile na ni bude odkaz zveřejněn, její splnění založí předpoklad shody s EAA. Kdy to bude, zatím nikdo neví.

Naše doporučení: navrhujte a testujte podle WCAG 2.2 AA už teď. Tato verze obsahuje vše z WCAG 2.1 kromě jednoho zastaralého kritéria, takže pokryjete obě. Článek Co je nového ve WCAG 2.2 vysvětluje devět nových kritérií a náš přehled WCAG popisuje úrovně.

Jaké informace musíte zveřejnit?

Poskytovatelé služeb musí zahrnout informace o tom, jak jejich služba splňuje požadavky na přístupnost, „do všeobecných podmínek nebo obdobného dokumentu“ (příloha V). Informace musí popisovat službu v přístupných formátech a vysvětlovat, jak jsou požadavky splněny. Podle čl. 13 odst. 2 musí být veřejně dostupné v písemné i ústní podobě po celou dobu poskytování služby.

Národní zákony mohou seznam rozšířit, například o povinnost uvést dozorový úřad. Mnoho firem tyto informace zveřejňuje na jedné stránce o přístupnosti, na kterou vede odkaz z patičky a z obchodních podmínek, podobně jako prohlášení o přístupnosti. Náš návod jak napsat prohlášení o přístupnosti obsahuje šablonu, která pokryje obojí, a dokumentace k prohlášení jde do větších podrobností.

Pokud si myslíte, že by některý požadavek představoval nepřiměřenou zátěž, nestačí to jen prohlásit. Článek 14 vyžaduje zdokumentované posouzení, obnovované nejméně jednou za pět let, a oznámení příslušným orgánům; mikropodniky jsou tohoto posledního kroku ušetřeny.

Kdo EAA vymáhá a jaké jsou pokuty?

Každý stát určuje vlastní dozorové úřady a stanovuje vlastní sankce, které musí být „účinné, přiměřené a odrazující“ (článek 30). U e-shopu je dozorovým úřadem obvykle orgán ochrany spotřebitele nebo dozoru nad trhem. Maximální pokuty sahají od několika tisíc eur po milion eur i výš a některé jsou vázané na obrat.

Jde o horní hranice, ne o částky, které firma s opravitelným problémem nejspíš zaplatí. Čísla se navíc na internetu často přebírají chybně, takže než se na nějaké spolehnete, zkontrolujte zákon své vlastní země.

Čím začít?

Zjistěte, zda pod pravidla spadáte, pak otestujte a opravte cesty, na kterých zákazníkům záleží nejvíc, zveřejněte poctivé informace o současném stavu a začleňte přístupnost do běžných změn webu. Většinou jde o obyčejnou práci na produktu v rozumném pořadí, ne jednorázový právní projekt.

1. Ověřte rozsah. Sepište služby, které nabízíte spotřebitelům v EU, země, do kterých prodáváte, a počet zaměstnanců a obrat. Pokud jste blízko hranice mikropodniku, zapište si, jak jste k výsledku došli.
2. Otestujte klíčové cesty: vyhledávání, stránky produktů, košík, pokladnu a přihlášení. Použijte bezplatné automatické nástroje a pak vše zkontrolujte ručně klávesnicí a čtečkou obrazovky, jak popisuje náš návod jak otestovat přístupnost webu.
3. Opravujte podle závažnosti. Tlačítko v pokladně, na které se uživatel klávesnice nedostane, je důležitější než bledý odkaz v patičce. Nejčastější chyby shrnuje kontrolní seznam přístupnosti webu.
4. Zveřejněte informace o přístupnosti, včetně toho, co ještě není opravené, a toho, jak vás lidé mohou kontaktovat.
5. Udělejte z toho rutinu. Čl. 13 odst. 3 předpokládá postupy, které udrží službu v souladu i při změnách, takže přístupnost kontrolujte při každé aktualizaci šablony a při přidání každého nástroje třetí strany.
6. Když si nejste jisti, ptejte se. S otázkami rozsahu nebo výjimek se obraťte na právníka nebo na národní dozorový úřad.

Jakou roli hraje widget přístupnosti?

Žádný widget nezajistí soulad webu s EAA, ani ten náš. Evropská komise uvádí, že nástroje, „které nezajišťují, že webové stránky samy o sobě splňují podrobná kritéria normy, nejsou vhodným řešením“ (Evropská komise, Web Accessibility (otevře se v nové kartě)). Widget přesto může některým návštěvníkům pomoct jako vrstva navíc nad správně postaveným webem.

SiteAccessible umožňuje návštěvníkům upravit kontrast, velikost textu a pomůcky pro čtení. Neopravuje váš kód, nenahrazuje audity ani testování s lidmi se zdravotním postižením a neposkytuje žádnou právní ochranu.