Jak lidé se zdravotním postižením používají web?

Tři lidé se snaží zarezervovat stůl na webu téže restaurace. Jana je nevidomá a stránku poslouchá přes VoiceOver na iPhonu. Tomáš má revmatoidní artritidu a používá klávesnici, protože ho práce s myší bolí. Paní Marii je 78 let a přibližuje si stránku na 200 %, aby přečetla jídelní lístek. Pokud je lístek fotkou vytištěné stránky a výběr data reaguje jen na myš, všichni tři to vzdají a zarezervují si stůl jinde.

Tento průvodce vysvětluje, jak lidé se zdravotním postižením web skutečně používají, a uvádí aktuální čísla. Poznámka k terminologii: píšeme „lidé se zdravotním postižením“, což odpovídá výrazu „osoby se zdravotním postižením“, který používají instituce EU, ale někteří lidé dávají přednost jiným slovům. Když píšete o konkrétním člověku, použijte výrazy, kterými o sobě mluví on nebo ona.

Kolik lidí má zdravotní postižení?

Podle Světové zdravotnické organizace (otevře se v nové kartě) (informační list z března 2023) má významné zdravotní postižení přibližně 1,3 miliardy lidí, tedy 16 % světové populace neboli každý šestý člověk. Podle Eurostatu (otevře se v nové kartě) uvedlo v roce 2024 dlouhodobé omezení v běžných činnostech 23,9 % obyvatel EU ve věku 16 a více let, zhruba každý čtvrtý dospělý.

Národní hodnoty se pohybují od 12,7 % v Bulharsku po 41,2 % v Lotyšsku a údaje vycházejí z toho, co lidé sami uvedou, takže země srovnávejte opatrně. Důležitější je věková křivka. U lidí ve věku 85 a více let je podíl desetkrát vyšší (otevře se v nové kartě) (72,3 %) než u lidí ve věku 16 až 24 let (7,1 %) a 22,0 % obyvatel EU (otevře se v nové kartě) je ve věku 65 a více let. Mnozí z nich by o sobě neřekli, že mají zdravotní postižení.

Co jsou asistivní technologie?

Asistivní technologie je jakýkoli software nebo hardware, který člověku umožňuje používat počítač, telefon nebo web způsobem, který odpovídá jeho tělu a mysli. Nejznámějšími příklady jsou čtečky obrazovky, lupy, rozpoznávání řeči, spínače a braillské řádky. Lidé také spoléhají na jednodušší úpravy, jako je větší text, pomalejší ukazatel nebo titulky zapnuté ve výchozím nastavení.

W3C tyto jednodušší úpravy nazývá „adaptivní strategie“ a jeho přehled nástrojů a technik (otevře se v nové kartě) je popisuje jako „techniky, které lidé se zdravotním postižením používají ke zlepšení interakce s webem“. Většina lidí kombinuje obojí.

Velká část z toho je vestavěná: VoiceOver a Ovládání hlasem na zařízeních Apple, TalkBack a Voice Access na Androidu, Předčítání a Lupa ve Windows. Mnoho uživatelů Windows k tomu přidává placený JAWS nebo bezplatný NVDA.

Jak nevidomí lidé používají weby?

Většina nevidomých používá čtečku obrazovky, software, který převádí stránku na řeč nebo Braillovo písmo, a pohybuje se po ní klávesovými příkazy nebo dotykovými gesty místo myši. Stránku málokdy poslouchají odshora dolů. V průzkumu WebAIM z roku 2024 uvedlo 71,6 % uživatelů čteček obrazovky, že se na dlouhé stránce nejdřív orientují podle nadpisů.

Průzkum WebAIM mezi uživateli čteček obrazovky č. 10 (otevře se v nové kartě) shromáždil 1 539 odpovědí v prosinci 2023 a lednu 2024. Jde o vzorek dobrovolných respondentů, ne o sčítání. Některá zjištění:

• Na počítači 40,5 % používá hlavně JAWS, 37,7 % NVDA a 9,7 % VoiceOver.
• 91,3 % používá čtečku obrazovky na telefonu nebo tabletu a 70,6 % používá hlavně zařízení Apple.
• 38 % používá braillský výstup, tedy řádek, který z vysouvacích bodů skládá znaky.

Představte si uživatele čtečky obrazovky na stránce produktu. Vyvolá si seznam nadpisů a skočí na „Recenze“. Vaše rozvržení nikdy nezažije, jen strukturu pod ním: pokud jsou vaše nadpisy jen tučné odstavce, seznam je prázdný a tři tlačítka „Přidat do košíku“ znějí úplně stejně.

• Nadpisy, které jsou skutečnými prvky nadpisů, v rozumném pořadí.
• Alternativní text, který říká, na čem záleží: „Tmavomodrý vlněný kabát ke kolenům, pohled zepředu“, ne „IMG_4471.jpg“. Dekorativní obrázky dostanou prázdný alternativní text, aby se přeskočily.
• Popisky u každého pole formuláře a chybové hlášky, které se nejen zobrazí červeně, ale čtečka je i oznámí.
• Texty odkazů a tlačítek srozumitelné samy o sobě: „Přečtěte si podmínky vrácení zboží“, ne „Klikněte zde“.

Jak používají weby slabozrací lidé?

Slabozrací lidé si obvykle věci zvětší nebo zpřehlední, místo aby přešli na zvuk. Přibližují si stránku v prohlížeči, používají lupu, zvětšují systémový text, zapínají vysoký kontrast nebo tmavý režim či zvětšují mezery. Je to početná skupina: WHO odhaduje, že nejméně 2,2 miliardy lidí má poruchu vidění na blízko nebo na dálku.

Při velkém zvětšení vidí uživatel lupy najednou jen malou část obrazovky. Hlášku „Košík byl aktualizován“ v horním rohu snadno přehlédne, stejně jako souhrn chyb umístěný daleko od chybně vyplněného pole.

Pravidla pro přístupnost webového obsahu (WCAG) 2.2 (otevře se v nové kartě) to řeší třemi kritérii úspěšnosti úrovně AA: text musí jít zvětšit na 200 % bez ztráty obsahu (1.4.4 Změna velikosti textu), obsah se musí přizpůsobit šířce 320 CSS pixelů, aby nikdo nemusel posouvat ve dvou směrech (1.4.10 Přizpůsobení obsahu), a stránky musí zvládnout zvětšené řádkování a mezery mezi písmeny a slovy (1.4.12 Mezery v textu). Ke kontrastu viz náš návod ke kontrastu barev. A vyfocený jídelní lístek? Převedený na webovou stránku s nadpisy funguje pro paní Marii i pro Janu.

Jak používají web neslyšící a nedoslýchaví lidé?

Neslyšící a nedoslýchaví lidé používají web jako kdokoli jiný, dokud informaci nenese zvuk. Pak potřebují titulky u videa, přepisy u audia a způsob, jak vás kontaktovat jinak než telefonem. WHO odhaduje, že 430 milionů lidí, přes 5 % světové populace, potřebuje rehabilitaci kvůli závažné ztrátě sluchu.

Pro mnoho Neslyšících (velké N často označuje příslušnost ke kultuře Neslyšících a ke znakovému jazyku, u nás k českému znakovému jazyku) je prvním jazykem znakový jazyk a psaný jazyk až druhým. Srozumitelné psaní jim pomáhá stejně jako každému, kdo čte v cizím jazyce.

• Opatřete titulky každé předem nahrané video s řečí (WCAG 1.2.2, úroveň A). Automatické titulky kontrolujte: umějí zkomolit jména, názvy produktů i čísla.
• Nabídněte i jiné kontaktní cesty než telefon. „Pro zrušení nám zavolejte“ některé zákazníky úplně vyřadí.
• Nespouštějte zvuk automaticky. Zvuk, který hraje déle než 3 sekundy, potřebuje ovládání pro pozastavení nebo zastavení (WCAG 1.4.2 Ovládání zvuku) a potřebují ho i uživatelé čteček obrazovky.

Jak se po webu pohybují lidé s pohybovým postižením?

Lidé s pohybovým postižením často myš vůbec nepoužívají. Používají klávesnici, spínač, ovládání hlasem, ovládání očima, ukazovátko na hlavě nebo trackball a někdy se přitom potýkají s třesem, bolestí nebo únavou. Všechny tyto způsoby závisejí na tom, že web funguje bez přesného míření: každý ovládací prvek dosažitelný klávesnicí, fokus vždy viditelný a cíle dost velké na to, aby se do nich dalo trefit.

WCAG začíná u klávesnice: vše musí fungovat bez myši (2.1.1 Klávesnice, úroveň A). Co obvykle překáží:

• Neviditelný fokus. Když kvůli vzhledu odstraníte obrys fokusu, uživatel klávesnice ztratí přehled, kde je (WCAG 2.4.7 Viditelný fokus).
• Dlouhá cesta. Uživatel spínače prochází ovládací prvky jeden po druhém. Rozsáhlé menu se 60 odkazy bez odkazu „Přeskočit na hlavní obsah“ může znamenat 60 stisků, než se dostane k produktu.
• Nesouhlasící popisky. Uživatel ovládání hlasem řekne „klikni na Rezervovat“, ale v kódu se tlačítko jmenuje „Odeslat formulář“, takže se nic nestane (WCAG 2.5.3 Popisek v názvu).
• Drobné cíle a posuvníky jen na tažení. WCAG 2.2 stanovuje minimální velikost cíle 24 × 24 CSS pixelů (2.5.8) a požaduje, aby tažení šlo nahradit kliknutím (2.5.7). Obojí vysvětluje náš průvodce WCAG 2.2.

Jak používají web lidé s kognitivním postižením, dyslexií nebo ADHD?

Lidé s kognitivním postižením a poruchami učení, včetně dyslexie, ADHD, poruch paměti a poranění mozku, kombinují různé nástroje a postupy: převod textu na řeč, kontrolu pravopisu, čtecí pravítka, správce hesel, režim čtení a čas navíc. Nejvíc ale pomáhá to, co je na vaší straně obrazovky: srozumitelný jazyk, předvídatelné rozvržení a procesy, které netrestají za chyby.

Pokyny W3C pro kognitivní postižení a poruchy učení (otevře se v nové kartě) obsahují mimo jiné cíle „Pomozte uživatelům soustředit se“ a „Zajistěte, aby procesy nespoléhaly na paměť“.

Přihlášení, které chce třetí a pátý znak zapamatovaného slova, je přesně ten druh testu paměti, před kterým varuje druhý z nich. Karusel, který se každých pár sekund posune, jde proti prvnímu. Co pomáhá, včetně výzkumu písem pro dyslektiky, rozebíráme v článku Design pro dyslexii, ADHD a kognitivní postižení.

Jaká vestavěná nastavení lidé používají a kam patří panel na stránce?

Většina lidí si upraví vlastní zařízení dávno předtím, než se na vaší stránce čehokoli dotkne: přiblížení v prohlížeči, větší systémový text, tmavý režim, omezení pohybu, vysoký kontrast, titulky, režim čtení a vestavěnou čtečku obrazovky v telefonu. Úkolem vašeho webu je tato nastavení respektovat. Panel přístupnosti na stránce je jen další možnost, ne náhrada.

• Přiblížení a velikost textu: používejte relativní jednotky a nikdy na mobilu neblokujte přiblížení prsty.
• Omezení pohybu: weby tuto preferenci umějí přečíst (dotaz na médium prefers-reduced-motion), takže ji respektujte u paralaxy, karuselů a velkých přechodů.
• Vysoký kontrast a vynucené barvy, například kontrastní motivy ve Windows: zkontrolujte, že ikony a obrysy fokusu zůstanou vidět.
• Režim čtení funguje nejlépe se skutečnými nadpisy a odstavci.

Panel na stránce, jako je ten, který přidává SiteAccessible, dává návštěvníkům tlačítka pro kontrast, velikost textu, mezery, vodítko čtení, čtení nahlas a zastavení animací, aniž by museli hledat v nastavení zařízení. To některým lidem pomůže, například někomu u pracovního počítače, který si nemůže nastavit, nebo někomu s migrénou, kdo chce na hodinu klidnější stránku.

Uživateli čtečky obrazovky ale nepomůže najít tlačítko bez popisku a nezajistí, aby web splňoval WCAG. Proto náš panel záměrně nemá profil pro nevidomé návštěvníky: vizuální panel nenahradí čtečku obrazovky, kterou už člověk umí používat. Pokud stránka selhává s nástroji, které lidé sami používají, opravte stránku.

Co používání webu kazí nejčastěji?

Stále dokola se objevují tytéž základní bariéry. Ve skenu WebAIM Million 2026 (otevře se v nové kartě) mělo 95,9 % z milionu nejnavštěvovanějších domovských stránek zjistitelné chyby WCAG, v průměru 56,1 chyby na stránku, a v čele byly text s nízkým kontrastem, chybějící alternativní text a pole formulářů bez popisků. Za nejproblematičtější prvek webu považují uživatelé čteček obrazovky CAPTCHA.

Skeny spoustu věcí nezachytí. Pět největších problémů podle samotných uživatelů čteček obrazovky:

1. CAPTCHA
2. Menu, karty a dialogová okna, která se nechovají podle očekávání
3. Odkazy nebo tlačítka, která nedávají smysl
4. Obrazovky nebo jejich části, které se nečekaně mění
5. Chybějící ovladatelnost z klávesnice

Na opravu žádného z nich není potřeba zvláštní technologie. Abyste je našli, vyzkoušejte vlastní web: zarezervujte něco jen klávesnicí, přibližte na 400 % a přečtěte si pokladnu, pak si poslechněte své nadpisy ve VoiceOveru nebo NVDA. Náš návod, jak otestovat přístupnost webu, vás těmito kontrolami provede. Nenahradí testování s lidmi, kteří tyto nástroje používají každý den, ale ukáže vám, kde začít.